Q1: Jaký je největší rozdíl mezi dálkovým vysílačem a běžným tlakovým vysílačem?
A: Běžné médium vysílače vstupuje přímo do měřicí komory; Vzdálený vysílač se při přenosu tlaku spoléhá na izolační membránu a kapiláru naplněnou olejem a médium nepřichází do kontaktu s tělem vysílače. Vhodné pro vysokoteplotní, vysoce viskózní, snadno krystalizující a vysoce korozivní média, umožňující měření na místě a dálkový příjem signálu v centrálním dispečinku.
Q2: Je lepší mít delší kapiláru pro vzdálené vysílače? Jaká jsou omezení?
A: Není to tak, že čím déle, tím lépe. Nadměrná délka kapiláry může zvýšit teplotní drift a ovlivnit přesnost měření. Obecně se doporučuje měřit 1-5 metrů. Pro pracovní podmínky s velkými teplotními rozdíly se snažte kapiláru co nejvíce zkrátit a zároveň dobře chránit kapiláru, aby nedošlo ke zmáčknutí a ohnutí.
Q3: Které provozní podmínky vyžadují použití dálkových vysílačů?
A: ① Vysoká teplota média překračující toleranční teplotu těla vysílače; ② Médium je viskózní, krystalické a náchylné k ucpání tlakového potrubí; ③ Silná korozivní média mohou poškodit měřicí součásti převodníku; ④ Hygienické požadavky jsou vysoké a neměly by existovat žádné pracovní podmínky s mrtvými rohy způsobenými tlakem.
Q4: Jaké parametry mohou dálkové vysílače hlavně měřit?
A: Hlavně měření tlaku a diferenčního tlaku, dosažení hladiny kapaliny a měření rozhraní pomocí převodu diferenčního tlaku. Široce se používá ve skladovacích nádržích, reaktorech a věžích s výstupem 4-20mA standardních signálů pro rozhraní se systémy DCS/PLC.
POPTÁVKA









